Dabing - Zpracování cizojazyčných filmů

Překlad

Povinnosti překladatele

První etapou procesu zpracování cizojazyčných filmů je tvorba dialogu. I zde, jako u původního filmu, zahajuje tedy pracovní proces tvorba literární. Jako není možno natočit dobrý původní film bez dobrého scénáře, tak není možno vytvořit dobrý český dabing bez dobrého českého dialogu.

Příprava dialogu pro dabing je druhem překladu, a to druhem nejobtížnějším a nejnáročnějším. Dá se srovnat snad jen s převodem veršované divadelní hry. Ta staví překladatele před problémy podobného rázu jako drama ve verších, kromě toho mu však přikazuje přizpůsobit se řadě zvláštních formálních omezení.

Tvůrce dabingového překladu by měl především znát a splňovat všechny požadavky, které se kladou na umělecky kvalifikovaného překladatele.

Na překladatele uměleckých děl jsou kladeny především tyto nároky:

    • musí dokonale proniknout do předlohy, kterou má tlumočit; to znamená, aby jí při četbě jasně porozuměl filologicky
    • musí rozpoznat, jakými jazykovými prostředky dosahuje autor určitého stylistického ladění (je-li např. tón díla ironický, musí překladatel poznat, jakými výrazy, obraty, vazbami autor tohoto tónu dosáhl)
    • musí pochopit charaktery postav, vztahy mezi nimi, prostředí příběhu a samozřejmě autorův ideový záměr
    • měl by předlohu správně a pravdivě interpretovat, aby v překladu plně vystihl její smysl a všechny její kvality
    • nesmí se dát ovlivnit svým subjektivním výkladem díla, svým subjektivním názorem na ně, musí tlumočit jeho vlastnosti objektivní
    • překladatel musí předlohu umělecky a hodnotně přestylizovat, je u něj tedy předpokládáno, že má jistý slovesný talent, který mu dovolí zachovat i v českém převodu všechny slohové zvláštnosti originálu

Správnou a pravdivou interpretací předlohy ovšem nemíníme překlad, který otrocky lpí na každém slovu textu.

Citace dr. Jiřího Levého, našeho nejvýznamnějšího teoretika překladu, profesora olomoucké university: „Překladatel má tlumočit ideově-estetický obsah díla, nikoli jeho text.“ – „ Překlad má být co možno přesnou reprodukcí původního uměleckého díla, ale především musí být hodnotným literárním dílem českým; jinak mu nepomůže sebevětší doslovnost.“ – „Požadavek pravdivosti v překladatelství předpokládá nikoli naturalistickou kopii, ale sdělení všech podstatných kvalit originálu čtenáři; překlad nemůže být stejný jako originál, ale má stejně působit na čtenáře.“

Tvůrce dabingového překladu má však dbát i zvláštních požadavků, vyplývajících z dramatického charakteru tlumočeného díla:

Při tom všem nesmí dabingový překladatel ztratit ze zřetele už hotovou podobu dialogu, který má tlumočit - tj. podobu, vytvořenou původními herci. Musí se tedy (ještě přísněji než překladatel veršů, s nímž jsme ho srovnávali) řídit rytmem a kadencí originálního dialogu a jeho rozměry, a to nejen celkovými rozměry vět, ale většinou i rozměry jejich jednotlivých částí. Už z toho vyplývá, že příkaz překládat nikoli slovo za slovem, ale obsah a smysl originálu, je u tohoto druhu překladu zvlášť kategorický.

A najednou tu bude myšlenka tlumočena zcela jiným způsobem, jinými slovesnými prostředky. Tam, kde by čeština dovolovala vyjádřit se krátce, bude mnohdy nutno větu bohatěji rozvinout a jinde bude naopak třeba najít stručnější formulaci, než jakou čeština přirozeně nabízí.

Ukázka překladu - film "Pianistka"

Ukázka úpravy překladu

matkaDobrý večer, holčičko.
ErikaDobrý večer, maminko.
matkaTy už jsi doma? To jsem ráda!
ErikaMami...
matkaTakhle se z toho nedostaneš!
ErikaNech mě, mami, jsem unavená.
matkaTak tohle ti věřím. Poslední student ti odešel před třemi hodinami. Můžeš mi laskavě říct, kdes celou tu dobu courala?
ErikaMami, prosím tě!
matkaNe, nepůjdeš do svého pokoje, dokud mi neřekneš (alt.: Napřed mi řekni), kdes byla! Ne!
ErikaByla jsem se projít. Dovolíš? Osm hodin jsem strávila v té své kleci, potřebovala jsem na vzduch (dosl: byla jsem unavená a chtěla jsem si provětrat hlavu.)
matkaTo ses procházela tři hodiny?
ErikaAno, tři hodiny. (Přesně tak!) No tak...
matka No prosím! To jsem si mohla myslet! Kde je vkladní knížka? Deset tisíc šilinků! Zbláznila ses, nebo co?
ErikaKde je ten můj tmavě šedý kostým?
matkaNevím.
ErikaDej mi to!
matkaNe! Ne.
ErikaTy svině!
televize:
AndreasPamatuju si na ten pořad. Ten pán chtěl, aby lidé byli pokutováni, když jejich pes vykoná potřebu na chodníku.
zdravotniceTo ti povím! A taky tvrdil, že se má se ženami zacházet jako s nižšími tvory.
AndreasTaková hloupost!
pacientMohla byste mě nechat...
zdravotniceRozsviťte si noční lampičku. A s vámi se nikdo nebaví.
popředí:
matkaMěli by ti useknout ruce. Uhodit vlastní matku! Stejně byly moc nápadné. Ve svém věku si nemůžeš všechno dovolit.
ErikaBudeš už zticha, ty babo zlá? Nestačilo ti, žes je roztrhala? Chtěla bych...
matkaCo? Stydíš se to říct, co? Ale já moc dobře vím, co bys chtěla. Dostanu z toho rozčilení srdeční záchvat. Jestli mě chceš zabít, jen do mě kopej!
ErikaNech toho, mami, už nevíš, co říkáš.
Autoři:    Linda Bajerová   Karolína Škvorová   Vojtěch Tomíček   Kontakt na autory   © 2002-2007